Ostrov pod vodou: Část první – Fiasko
napsal mv100

Výstaviště na Želvím ostrově bylo zaplněné až po okraj. Mezi stánky se procházely stovky vědců i laiků ze všech možných krajů světa. Tučňáci, lišky, želvy i pandy, ti všichni se sem vydali, aby spatřili nejnovější vynálezy a technické novinky.
„Tohle je moc pěkné,“ skláněl se jeden lišák nad přístrojem, pojmenovaným Zemětřesometr 3005, „ale nějak se mi nezdá, že to funguje. Proč 3005? Myslel jsem, že vy máte ve zvyku končit své názvy na 3000.“
„Jistě, ale tohle je nová generace. Oproti předchozí verzi dokáže detekovat i vlny tsunami!“ chlubil se majitel vynálezu.
Okolo stojící vědci se rozesmáli.
„Detektor zemětřesení vám beru, kolego, ale tsunami? To byste byl opravdu génius!“ chechtal se jeden.
Vynálezce Zemětřesometru se zamračil. Otočil se na svého pomocníka a něco mu pošeptal. Ten jen němě přikývl.
„Pokud nevěříte, můžeme vám ukázat přístroj v běhu. Je velmi přesný, jak sami uvidíte,“ rozhlásil pomocník.
„Opravdu to chceš dělat?“ zeptal se ještě jednou Mv100 Garyho. „Co když se něco pokazí? Budeš pro smích!“
„Nenechám si líbit tyhle řeči. Tvrdí, že kdyby to fungovalo, byl bych génius. Tak ať vidí, že funguje,“ odpověděl rozzlobeně Gary.
Mv100 vdychl a začal mačkat tlačítka na velké krabici. Malý displej vedle ovládání ukazoval dnešní datum. Byl druhý říjen. Mv100 se na nápis zadíval. Dnes je to šest let, co vstoupil do tajné organizace Clubu Penguin a stal se právoplatným agentem. Také právě oslavoval deváté narozeniny, ale to pro něj nebylo moc důležité. Měl být doma. Přišel by do centrály a Jet Pack Guy s Rookiem by mu jistě přichystali nějaké překvapení. Místo toho stál uprostřed davu, který si myslel, že tučňáci jsou jedni z nejméně inteligentních živočišných druhů ve vesmíru. Na vědecké konferenci. Stiskl tlačítko a stroj ožil.
„Jak uvidíte,“ vysvětloval Gary, „přístroj má velkou citlivost. Dokáže zaznamenat seismické vlny na desítky kilometrů. Pokud se jedná o zemětřesení pod zemí, čára na záznamovém papíře bude červená. Když se zem třese pod vodou, čára je modrá.“
„Tohle vychýlení je co?“ ptal se jeden želvák.
„Modrá barva, takže otřes pod vodou. Ovšem jen slabý a krátký. Pokud by došlo k velkému rozechvění zemských desek, jehla by sebou úplně trhala ze strany na stranu.“
„Jako třeba takhle?“ podivil se lišák a ukázal na papír.
Gary shlédnul na dolní část Zemětřesometru. Ručička poskakovala jako šílená a dosahovala až úplně na kraj záznamové pásky.
„Ale ne,“ hlesl Gary.
„Podle kompasu to jde z jihu,“ hlásil Mv100.
„Snad je to jen planý poplach. Při téhle velikosti možná uvidíme i odsud, jestli… Pojď ven!“ rozkázal Gary.
Oba agenti se začali prodírat davem a blížili se k východu. Prošli kolem nedávno odhaleného Sousoší mafie (sochy jako živé!) a už byli u dveří.
„Jih, jih…“ mumlal Gary.
„Tímhle směrem,“ napověděl Mv100. Rychle vyšplhal na žebřík, opírající se o zeď a zadíval se na moře. Hladina byla klidná, v dálce bylo vidět jen pár krabů.
„Nic,“ hlásil dolů zklamaně.
„To bude katastrofa,“ vydechl Gary.
Oběma náhle zazvonil mobil.
„Jak to tak vidím, stejně se tam nevrátíme,“ řekl Mv100 poté, co si přečetl zprávu.
„I tak… Budou si říkat, že jsem utekl, protože byla odhalena moje chyba,“ zoufal si Gary.
„Nemáme na výběr. Já řeknu stěhovákům, ať zabezpečí vybavení, ty zatím najdi volné Jet Packy,“ rozhodl Mv100 a seskočil z žebříku. Přímo za ním, na severu, se třásla země…

„Cha chá! Už zdrháte, co?“ smál se lišák.
„Bohužel, nastaly problémy v naší zemi,“ vysvětloval Mv100, ale to říkal na všechny otázky okolostojících vědců.
„Problémy? Asi vás postihlo zemětřesení, co?“ popadali se za břicho dva želváci.
Kéž by toho nechali, pomyslel si Mv100. Stěhováci rychle obepínali přístroje páskami, jedna želva, která tučňákům pomáhala, vyvěšovala ceduli „ZAVŘENO“ a Mv100 vypínal vynálezy.
Konečně zapípal telefon.
„Mám ty Jet Packy,“ hlásil Gary. „Nech je tam a pojď.“
Agent M se otočil na místě. „Děkuji,“ kývl na želvu a usmál se. Pak odešel.

„Co se mohlo stát?“ uvažoval Gary za letu.
„Hm, musí to být vážné, když to byla priorita 3,“ přemýšlel Mv100.
„Za pár hodin se to dozvíme,“ vydechl Gary. Před očima se mu znovu zjevila ta prapodivná zpráva: „Okamžitě přileťte. Nebezpečí. Director“.