Čtyři tučňáci stáli na střeše majáku. Tři z nich stáli na startovací rampě a jeden se díval dalekohledem do dálky. Na zádech měli připevněné jetpacky a na břiše měl každý z nich kanystr benzínu.
„To jsem si nemyslel, že to palivo je tak lehké,“ pochvaloval si situaci Theo.
„Však se to pronese, neboj,“ usmíval se Mumla.
„EKG, pojď už startovat!“
„No jo pořád,“ zavrčel tučňák, který se díval do dalekohledu a přišel k ostatním.
Žlutý velitel se ujal slova. „První budu startovat já, potom Mumla, po něm EKG a poslední půjde Theo. Všichni budete mít nasazené brýle a nebudete se za letu vzdalovat od ostatních, je vám to jasné?“
„Ano, pane!“ zakřičeli ostatní.
„Fajn,“ řekl tučňák a skočil z majáku. V polovině pádu zapnul trysky a vznesl se zpět na letovou hladinu.
„To je jeho styl,“ vysvětloval Mumla Emanuelovi, „správně by to dělat neměl, ale baví ho to.“
„Jak se vlastně jmenuje?“ ptal se EKG. Mumla mu chtěl odpovědět, ale v tom na něj první tučňák zavolal, aby už odstartoval.
„No jo, už letím,“ řekl Mumla a zasmál se svému vtipu.
„Hej,“ zavolal na EKG Mumla, když už byl ve vzduchu, „jsi na řadě!“
EKG zabručel a odstartoval. Poslední se k nim připojil Theo.
„Seřaďte se,“ rozkázal jim velitel. Mumlovi a Theovi to šlo, ale EKG pořád ne a ne zastavit. Buď byl moc nahoře, nebo moc dole. Po dvou minutách se mu to konečně povedlo.
„Směr Entre!“ zvolal žlutý tučňák a vyletěl na západ. Ostatní jej následovali.
Za několik minut se vytvořily dvě skupinky. První byla vepředu a prorážela vzduch. Byli v ní Theo a žlutý tučňák. Za nimi letěli Mumla a EKG. Emanuel pořád Mumlovi něco povídal, ale ten neodpovídal.
„To mě neposloucháš, nebo co?“ strčil EKG do Mumly ploutví. Nebohý letec na to nebyl připraven a zřítil se o několik metrů hlouběji.
„Co to děláš?“ zakřičel na Emanuela Theo a doletěl pro svého kamaráda. „Dobrý?“
„Jo, dobrý,“ mumlal Mumla, „ale on pořád mluví. Zbytečně se vysílí!“
„Má pravdu,“ kývl velitel, „nikdo od teď nebude mluvit.“
„To jsou pořád starosti,“ zamračil se Emanuel.
„Za pár kilometrů narazíme na malý ostrůvek. Tam si odpočineme – a povykládáme,“ řekl důrazně žlutý tučňák.
„Máš vůbec mapu?“ strachoval se Theo.
„Ale jistě, i GPS.“
„Co je GPS?“ divil se EKG.
„Garyho Poziční Systém. Určuje tvoji polohu podle vzdálenosti a úhlu od pizzerie.“
„O tom jsem nikdy neslyšel!“
„Je to zatím jen testovací model. Veřejnosti zatím nebyl představen.“
„Ale já jsem EKG!“
„No a?“