„To je… příšerné,“ vydechl Mv100 hrůzou.
„Ano,“ zamračil se Gary. „A obávám se, že už to nejde vrátit zpět.“
„Ale… proč? Proč by někdo dělal něco takového?“
„Těžko říct. Ale je jasné, že Club Penguin už nikdy nebude stejný,“ kýval hlavou smutně Gary.
„Neměli bychom to… nahlásit?“ zajímalo Mv100.
„Co tě nemá. Vždyť je to oficiální…“
„VÍTEJTE NA SLAVNOSTNÍM OTEVŘENÍ OBCHODNÍHO DOMU PUFFLE!“ ozval se hlas z amplionu. „UŽ ZA NĚKOLIK CHVIL NA NAŠEM PÓDIU VYSTOUPÍ VÁŠ OBLÍBENÝ HEREC HERBERT ZOBÁK! DĚTI, POJĎTE SI PRO BALÓNKY!“
Mv100 zvedl oči v sloup: „Nemůžu uvěřit, že Rada starších divadlu neprodloužila smlouvu.“
„Pojďme radši do centrály,“ navrhl Gary. „Tady není nic k vidění.“

„Páni! Byli jste na tom otevření obchoďáku?“ křičel Rookie už od vstupu. „Já ano!“ dodal a ukázal ploutví na zelený balónek, který držel v té druhé.
„Rookie, prosím,“ zavrčel Director. „Máme práce až nad hlavu.“
„Jak to? Vždyť je sobota,“ divil se Rookie.
„Právě kvůli tomu obchodnímu domu,“ vysvětlil Mv100. „Musíme prověřit majitele, majitele všech obchodů, peníze, za které to zaplatili…“
„Ale to je nuda! Proč se třeba nesnažíme chytit Herberta?“ zeptal se Rookie nedůvěřivě.
Dot se naklonila k Jet Pack Guyovi: „Jak dlouho byl na dovolené?“
„Dva měsíce.“
„Ale vždyť už je zpátky čtyři měsíce! To si nevšiml, že se tu nic zajímavého neděje pořád?“
„Asi…“ zasmál se Jet Pack Guy a upřel svůj pohled zpět na koncesní listinu Nákupního domu Puffle.
„Naposledy jsem si to užil o Vánocích,“ zabručel Gary. „Chtělo by to nějakou menší Herbertovu invazi.“
„Když už mluvíme o Herbertovi,“ ozval se Director, „došla nám další z jeho zpráv.“
„To je tenhle týden už kolikátá?“ ptal se Mv100.
„Třetí,“ vzdychl Director a stiskl tlačítko na svém mobilu. Ze středu stolu se začalo promítat 3D video. Herbert vypadal rozčíleně, ale zvuk se neozýval žádný.
„Proč nemluví?“
„Vypla jsem zvuk. Nemá to cenu, říká do písmene to samé jako předminulé úterý,“ vysvětlil Director.
„Třeba jen omylem poslal stejné video?“ navrhoval Gary.
„To těžko. Obraz se liší. Buď si spletl scénář, nebo už mu prostě došla fantazie.“
„S váma není vůbec žádná zábava,“ zamračil se Rookie. „Jdu se ještě podívat na ten obchoďák, třeba se mi podaří vyfotit se s Hermanem Ploutvičkou.“
Mv100 orazítkoval další listinu a zaskuhral: „Podívejte se, co se námi stalo. Tohle je copak nějaká agentská práce? Kontrolujeme oprávnění a vzpomínáme na staré dobré časy!“
„Bez Mutomotýla ztratí práci i Stínomuž s Gamaženou,“ podotkl Gary.
„Tu ztratili tak jako tak, protože se zrušilo divadlo,“ připomněl Mv100.
„No, to je vlastně taky pravda…“

„Sensei?“
Dojo bylo prázdné, jen uprostřed seděl na polštáři starý tučňák a mluvil sám se sebou.
„Ano, učedníku?“ odpověděl si trošku hlubším hlasem.
„Chtěl bych se naučit Card-Jitsu! Ovládnout všechny elementy! Že mě to naučíte, Sensei?“
„Ale jistě, učedníku, s radostí! Jsem rád, že máš o živly zájem!“
„Začněme teď hned, prosím!“ vykřikl Sensei hlasem „učedníka“.
„Prosím, prosím, sím, ím…“
Otevřel oči. Ozvěna mu připomněla jeho sebeklam. Do Doja teď chodil málokdo. A svého učedníka Mv100 viděl naposledy snad před rokem.
Povstal.
„Musím… Ano, je to má povinnost, dříve než…“
Podíval se ke vstupu. Nikde nikdo.
„Musím je naučit poslední umění, dříve než bude pozdě!“ zvolal a zvedl ploutve. Dojo zahalila tma. „Card-Jitsu Shadow,“ zašeptal.

„Tak, to by bylo pro dnešek všechno,“ oznámil Director a vložil poslední papír do objemného šanonu.
„Škoda, že bylo všechno v pořádku. Kdybychom třeba zjistili, že je majitel ve skutečnosti agentem Panfu…“ snil Jet Pack Guy.
„Tak my půjdem, že, Guyi?“ zeptala se Dot.
„Jo, my půjdeme. Máme něco v plánu na příští sobotu, nebo bude volno?“
„Jestli se nestane něco neočekávaného,“ usmál se mrzutě Director.
„Hm. Tak zatím!“
Výtah cinkl a dvojice byla pryč.
Mv100 zvedl hlavu: „Jdete domů?“
„Já ne,“ odvětil Gary, „mám tady rozdělaný Sušenkovátor a v kavárně říkali, že by o něj měli zájem.“
„Co dělá?“
„Sušenky, co jiného.“
„Tak si to u-“
Directora přerušila siréna. Světla v místnosti zhasla a rozsvítila se ta nouzová. Hlavní monitor zazářil červeně a ukázal se na něm velký vykřičník. „POPLACH,“ oznámil robotický hlas.
„Bezva!“ rozzářil se Mv100.