Mv100 a Gary seděli v Pizza Parloru a číšník jim zrovna přinášel pizzy.
„Tady jedna sýrová,“ řekl číšník.
„To jsem já,“ přihlásil se Gary,
„A jedna pizza s krevetami?“
„Tady,“ řekl Mv100.
Byl to bez měsíce rok od té chvíle, kdy Herbert naposledy zaútočil na ostrov ve velkém. Samozřejmě, bylo tu mnoho menších útoků, ale... ty se nepočítají.
„Už je na ostrově docela dlouho klid, ne?“ řekl Gary a zakousl se do pizzy.
„Hm, sýrová, tu já nejraději,“ mlaskal.
„Máš pravdu,“ řekl Mv100 a chtěl něco ještě dodat, ale náhle Garymu zazvonil mobil.
„To je od policie,“ vysvětloval.
„Zde Gary! Cože? Dobře. Kdy, jak? Nevíte. Aha. OK, jedu tam s jedním expertem! Ale, počkejte ještě! No. A staral se o toho puffla ten tučňák důkladně? Jestli se o něj staral důkladně! Proč? Jéjda, logiku, logiku! No když mu ten puffle utekl... Víte co, já tam prostě jedu. Konec.“
„To byl Nahluchlec?“ zeptal se Mv100. (Nahluchlec byla samozřejmě jen přezdívka)
„Jo. Nějakýmu tučňákovi se ztratil puffle a nějak jinak než normálně... Budem tam muset jet. Spořádej tu pizzu a nachystej si teleport na IGLOO 165897.“
„Dobře.“
Spolykali pizzu a ihned se vydali do igloo, které mělo změnit běh událostí na Clubu Penguin...

Pan Nahluchlec je přivítal v igloo brečícího růžového tučňáka.
„Prý mu utekl jeho nejmilejší puffle, byl červený. Jmenoval se Duffy a byl 2 roky starý. Velmi poslušný. Hmm, hmm. Staral se o něj skoro nejvíce ááá... co jsem to - Ahá! Že normálně pufflové nechávají dopis na rozloučenou, ale tenhle ne...“ Policista přešel do nesrozumitelného brblání, ze kterého bylo rozumět jen jednomu slovu.
„Hmmm, hmmm, únos, hmm, hmmm...“
„Že by únos?“ naklonil se Mv100 ke Garymu.
„No, je to možné. Alespoň se nebudeme nudit. Trošku ho vyslechnu a potom sem pošlu Rookieho bratra. Nový agent, ale ví toho, jako by u nás byl už sto let. Bratříček mu zřejmé všechno vyprávěl. Ale je trošku drzý a prostořeký... No, snad to nebude vadit,“ popisoval Gary agenta.
„Jak se jmenuje?“
„Ccdn.“
„Uf. To než přeříkám - “
„Tvé jméno taky není zrovna snadno vyslovitelné,“ usmál se Gary.
„OK. Mám jít do centrály?“
„Jo. Zatím ahoj,“ rozloučil se Gary a otočil se k majiteli igloo. Mv100 vyšel ven a teleportoval se na základnu EPF. Usadil se v pohodlém křesílku a... usnul.

Probudilo ho vyzvánění telefonu.
„Agent Mv100, co se děje?“
Hlas z telefonu mohl patřit tak dvanáctiletému tučňákovi.
„Haló? Gary tam není?“
„Ne, ale já jsem jeho zástupce. Co mu chcete?“
„No, něco jsme viděli.“
„A co?“ rozzlobil se Mv100.
„Mluvte!“

Co viděla parta tučňáků, která šla ze školy? Co, nebo kdo unesl puffla Duffyho? Nevrací se Herbert zpět na scénu? A co na to Jan Plouvotleskač? Sledujte další díl Agentských příběhů!