Toto je torzo původní druhé řady seriálu (rok 2009). Ponecháno v původním znění s chybami, i když někdy nemusí něco být jasné.

Nemůžete to pochopit, jestli jste si nepřečetli první díl…
Herbert aneb příběh tučňáka Mv100 II.

Kapitola první: Další úder

„To ne! Mv100!“, zařval Gary. Na chodbě se ozval běh a za chvíli se objevil červený tučňák. „Co se děje, Gary?“ zeptal se. „Podívej se na tenhle monitor,“ ukázal Gary. „Využil jsem tu vysílačku, co kdysi jeden agent strčil Herbertovi do kožichu, je z ní skvělá kamera. Ale zprávy dobré nejsou. Herbert jde jednat do Panfu o dalším útoku.“ Pak náhle obraz klesl a bylo vidět pod stůl. Ale slyšet bylo vše. „Zdravím, Herberte.“ ozvala se panda. „I já Tebe, starý příteli Písku IV.“ odpověděl Herbert. Král Panfu!
„Herberte, proč jsi přišel?“
„Jak víš, poslední útok na Club Penguin nedopadl zrovna dobře.“
„Hehehe.“
Ten tučňák Sled Racing vyhrál a to mnohonásobně. Třískl jsem tak do ledu až jsme se všichni propadli.“ „Pamatuji se.“ odpověděl král. „Přišel jsi tedy se mnou vyjednat další útok?“
„Ano.“
„Dobře, ale pokud to dopadne stejně, už nikdy ti nepomůžu.“
„To se neboj,“ uchechtl se Herbert. “Mám plán.“
„Jaký?“
„No tak! Neskákej mi do řeči a poslouchej. Budu potřebovat asi padesát ozbrojených pand, 25 do útoku a 25 do obrany. Nejdříve musím najít a dobýt ostrov, ze kterého jsem jako malé medvídě na kře uplaval. Tam postavíme základnu.“ Agenti měli zatím štěstí, do levé kapsy si Herbert zřejmě nikdy nesáhl a ani nechce.

Kapitola druhá: Ďábelský plán

„Mám jednu vysílačku z CP. Ta nabízí také Teleport. Přes něj se dostanu do HQ a zničím Garyho. Tučňáci o ničem nebudou vědět. Ukradnu vysílačky pro zbytek armády a všichni se teleportujeme do centra. Vezmeme si pár tučňáků jako rukojmí a budeme je držet v HQ. Aunt Artic je slaboška, vydala by za život i své nejdražší šperky. Bude mě žádat, abych je propustil. Já ji řeknu, že je propustím, pokud mi vydá Club Penguin. A ten bude náš!“
„Velmi dobré,“ pochválil ho král. „A kdy plán začne?“
„Hned zítra.“ „Dobře. Ahoj.“
„Ahoj.“
Herbert odešel. Gary a Mv100 se na sebe podívali.

Kapitola třetí: Poplach

„Musíme jednat. Jdu vypnout Teleportační síť.“ „Myslíš, že tohle Herberta zastaví? Stejně se sem dostane. Lodí nebo letadlem. Nebo ponorkou, Aqua Grabber je dostupný,“
„Když myslíš. Bude nutná evakuace?“
„Asi ano. Jako minule!“
„V tom případě – napíšu Ti, co máš rozhlásit.“ Gary napsal cosi na papír a dal to Mv100. Ten šel k ampliónu. „Ehm, ehm. Vítejte u zpráv P. S. A.! Brzy zřejmě dorazí další útok od Herberta. Opět si sbalte všechny své věci a dojděte k majáku. Budou přijíždět trajekty a na ty budou tučňáci v pravidelných intervalech nastupovat. Konec hlášení. Uf!“ Mv100 se vrátil. „Zase Haloweenský ostrov?“ Tak, tak. Teleport jsem už vypnul.“ „Zase v Doju?“ „Ne, překáželi by jsme Senseiovi. Od té doby, co se nastěhoval sem… Teď to bude v 10 hodin v Lighthouse.“ „OK. Jdu spát. Ahoj.“ „Ahoj.“

Kapitola čtvrtá: Kde je Herbert?

Tentokrát byl Mv100 kontrolorem Icebergu. Hned po volbě Gary odjel a agenti osaměli. Mv100 šel na Iceberg a vyhlížel Herberta. Proč? Jestli Herbert opravdu zvolil loď, mohl přece přistát tam, ne? Opravdu se tak stalo. Nejdřív jen cosi černobílého a za chvíli celá loď. Mv100 šel informovat agenty. „Herbert chce přistát na Icebergu!“ řekl jim. Ihned byla vyhlášena pohotovost. A tučňáci co pluli trajektem? Ti co už jednou pluli, tušili. I Sandra.
„Áááchjo! Stejně to zas bude Haloweenský ostrov!“ Ale když přistáli, hned to nuda nebyla.

Mezikapitola: Upír…

… je čekal hned za nápisem: „VÍTÁ VÁS HALOWEENSKÝ OSTROV!“ Málem se do Sandry zakousl! Ta se jen otřepala a běžela do hotelu.

Kapitola pátá: Boj

„Vyzývám vás k boji!“ zařval Herbert. „I bez Teleportu jsme dost mocní!“

To je vše, co jsem tehdy napsal.