Kapitola osmá

Létající talíř nemůže nic zastavit, oznámila Aunt Arctic interkomem všem agentům. Je navíc možné, že jsme jej útokem jen vyprovokovali. Nedá se nic dělat, běžte do ulic a pokuste se zabránit panice. Tak takhle to skončí, pomyslela si. Ani Herbert, ani Panfu. Club Penguin porazilo nebezpečí, které nemohla EPF předvídat, nemohla se na něj připravit, a proto s ním ani bojovat. Taková potupa!

Mv100 a Jet Pack Guy pozorovali mimozemskou loď, která se nehybně vznášela přímo nad nimi. Z tohoto úhlu mohli pozorovat dveře na její spodní straně.
„Proč stojí?“ nadhodil Mv100.
„Asi vyhodnocují situaci,“ pokrčil rameny Jet Pack Guy. „Být na jejich místě, taky to udělám.“
„Přišli jste na to, co by měla být ta jejich svatyně?“
„Nic lepšího než Dojo nás nenapadlo. Jenže proč potom letěli sem, na východ ostrova?“
Jet Pack Guyovy další úvahy přerušil modrý paprsek, který z talíře zazářil na agenty. Měl podobnou barvu jako svit teleportační sítě EPF, ale zdálo se, že nic nedělá.
„Je to zbraň?“ zašeptal Mv100. Jet Pack Guy mu na to neodpověděl, jen se na něj koutkem oka podíval a posunky naznačil, aby byl zticha.
Asi po půl minutě paprsek zhasl stejně nečekaně, jako se před chvílí rozsvítil a hned potom se UFO opět dalo do pohybu s nezměněným kurzem – na východ. Oba agenti se automaticky rozběhli za ním. Tady poblíž moře už se stromy ztrácely a nahrazoval je terén, který se podobal pláži na druhé straně Clubu Penguin – taková planina. Rozhodně nic, co by připomínalo jakoukoli svatyni.
K Mv100 a Jet Pack Guyovi se se zábleskem přidali Gary, Aunt Arctic, Rookie a několik dalších řadových agentů. „Co vy tady?“ zavolal Mv100.
„Chceme s mimozemšťany vyjednávat, pokud nás kontaktují,“ vysvětloval udýchaně Gary.
Nemyslím, že něco takového bude možné, pomyslel si Mv100. Přece jenom jsme na ně stříleli…
Z ničeho nic tu bylo pobřeží. Pěšky už to dál nešlo. UFO ale letělo dál. Celá skupina zpomalila, až nakonec zastavila. Tučňáci se na sebe zmateně podívali. Že by se nám přece jenom podařilo odlákat je pryč? Napjatě vyhlíželi, jestli létající talíř, který teď mířil k Icebergu, neudělá zase něco zvláštního. Zdálo se, že teď, když je nad otevřeným mořem, ještě zrychlil.
Aunt Arctic vytáhla mobil a poznamenala: „Jestli udrží tempo, bude co nevidět nad Icebergem. Agenti skupiny D,“ řekla už do vysílačky, „okamžitě zahajte evakuaci ledovce.“
Gary ulomil větev z keříku, který rostl poblíž, a začal něco čmárat do sněhu. „Ani ne za tři minuty,“ poznamenal po chvíli.

Jet Pack Guyův dalekohled putoval z ploutve do ploutve. Každý z agentů se chtěl přesvědčit, co UFO v dálce dělá. Tři minuty už skoro uplynuly a nikdo si netroufal hádat, jestli se mimozemšťané pokusí nějak zaútočit na tučňáky, kteří v té době ještě budou na Icebergu. Evakuace začala rychle, protože se naštěstí v oblasti zrovna pohybovala ponorka, ale i tak to EPF nekoupilo dost času na to, aby si mohli být jistí stoprocentním úspěchem bleskové akce.
„Už,“ zavrčel jeden z řadových agentů, který zrovna držel dalekohled. I bez triedru šlo vidět dění na moři. Létající talíř rozsvítil stejný paprsek, jakým před pár minutami svítil na Mv100 a Guye. Tentokrát se však nezaměřoval na jedno místo, ale pohyboval se po celém ledovci. „Jako by ho skenoval…“ napadlo Garyho. Potom světlo opět zhaslo a už už se zdálo, že létající talíř bude zase jen záhadně levitovat na místě, když vtom paprsek opět zazářil – tentokrát červeně. Rookie ohromeně hvízdl.
„Co to může znamenat?“ zjišťovala Aunt Arctic, ale reakcí jí bylo mlčení. Netrvalo však dlouho a odpověď se dostavila sama.
Celý ledovec se začal pomalu vynořovat z vody, UFO ho zřejmě táhlo k sobě. Když už byl jeho povrch několik metrů nad hladinou, stalo se něco ještě zvláštnějšího – nejprve si tučňáci mysleli, že je to nějaká hříčka perspektivy, ale ledovec se zmenšoval.
„Tohle je ta jejich svatyně?“ zašeptal s údivem Gary.
„Asi. Co jiného by si brali k sobě…“
Váš ostrov… je… místo… kde… my… svatyně… mít. Opusťte… ostrov… Nebo… si ho… vzít!
EPF to celé pochopila špatně, uvědomil si Mv100. Naprosto logicky si mysleli, že svatyně je nějaké místo na ostrově – ostrově Club Penguin. Události v Doju navíc naznačovaly, že by to mohla být právě budova Card-Jitsu. Ale mimozemšťané nic takového neříkali. Jejich svatyně – ať už se to stalo jakkoli, možná to bylo před tisíci nebo miliony lety – byl jeden konkrétní ostrov – Iceberg.
Paprsek pohasl a celý ledovec zmizel v útrobách mimozemského stroje. UFO neváhalo ani vteřinu a s ohlušujícím zasvištěním se vzneslo do nebes a zmizelo.
„To je všechno?“ dodal po chvíli Rookie.